Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2013

Zdrojem dat pro Informační systém Pracovní neschopnost vedený ÚZIS ČR jsou údaje o pracovní neschopnosti poskytované Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tato data jsou získávána na základě tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ vypisovaného lékařem. Statistika pracovní neschopnosti (PN) zachycuje veškerá onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost u nemocensky pojištěných osob ukončenou v daném roce. Nezahrnuje tedy onemocnění a úrazy, u nichž pracovní neschopnost přesahovala do dalšího roku, ani ty případy, kdy nebylo vystaveno Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.

V roce 2013 platila následující právní úprava ve stanovování výše dávek nemocenského, ve které došlo oproti roku 2012 ke zkrácení doby poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem:

• Po dobu prvních 14 kalendářních dnů PN (21 dnů v roce 2012) zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu podle zákoníku práce, a to za pracovní dny od 4. pracovního dne (při karanténě od 1. dne) PN.
• Od 15. kalendářního dne (v roce 2012 od 22. dne) do konce trvání PN je vypláceno nemocenské (dávka nemocenského pojištění). Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.

Poprvé od roku 2007 došlo k nárůstu absolutního počtu ukončených případů pracovní neschopnosti z 1 222 tis. na 1 331 tis. případů v roce 2013. Počet případů PN na 100 tisíc pojištěnců meziročně vzrostl z 27 330 na 29 981, a to nejen kvůli zvýšení počtu případů PN, ale i díky poklesu počtu pojištěnců o 0,7 %. Zároveň v roce 2013 došlo ke zkrácení průměrné délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti ze 45,1 dne na 43,0 dnů.

Nejčastější příčinou pracovní neschopnosti dlouhodobě zůstávají nemoci dýchací soustavy, jejichž podíl na všech příčinách PN činil téměř 40 %. Průměrné trvání pracovní neschopnosti zapříčiněné nemocemi dýchací soustavy bylo 16 dní, což je nejkratší doba ze všech skupin onemocnění. V celkovém počtu prostonaných dnů v pracovní neschopnosti činil jejich podíl 14,6 %. Ze skupiny nemocí dýchací soustavy zapříčiňují pracovní neschopnost nejčastěji záněty horních a dolních cest dýchacích, chřipka a akutní zánět mandlí.

Necelých 18 % případů PN bylo způsobeno nemocemi svalové a kosterní soustavy. Tyto nemoci se vyznačují relativně dlouhou průměrnou dobou trvání jednoho případu, která v roce 2013 činila 69,6 dnů. V celkovém počtu prostonaných dnů v pracovní neschopnosti dosahují nemoci svalové a kosterní soustavy dlouhodobě prvenství a v roce 2013 jejich podíl na počtu prostonaných dnů činil 28,5 %. Z této skupiny onemocnění se na četnosti pracovní neschopnosti nejvíce podílely dorzalgie - bolesti zad.

Třetí nejčastější skupinou příčin PN (12,1 % z celkového počtu případů v roce 2013) byly poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin. Pracovní neschopnost způsobená těmito okolnostmi trvala průměrně 53,3 dne. Podíl dnů prostonaných v pracovní neschopnosti pro poranění a otravy činil 15,0 % všech prostonaných dní, čímž se potvrdil trend nastolený roku 2009, kdy poprvé předčil počet dní prostonaných pro nemoci dýchací soustavy.

Nejdelší průměrnou délku trvání jednoho případu PN měli v roce 2013 se 120 dny pojištěnci s novotvary. Na druhém místě jsou se 106 dny případy PN pro těhotenství, porod a šestinedělí a dále pak 94 dnů trvala průměrně pracovní neschopnost pro poruchy duševní a poruchy chování.

Převaha žen nad muži v nemocnosti (v počtech případů PN na 100 000 pojištěnců) se projevila především v těchto kapitolách MKN-10: faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami, nemoci močové a pohlavní soustavy a nemoci krve a krvetvorných orgánů, novotvary a poruchy duševní a poruchy chování. Ve všech těchto kapitolách tvořily ženy více než 60 % případů pracovní neschopnosti. Mezi příčiny, pro které byli v PN výrazně častěji muži než ženy, jsou poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin (přibližně 67 % případů PN připadalo na muže), nemoci oběhové soustavy a nemoci kůže a podkožního vaziva (v obou případech téměř 60 %). Výše uvedené rozložení mimo jiné souvisí se strukturou zaměstnanosti dle pohlaví, zejména se to týká poranění a následků vnějších příčin.

Z pohledu věkové struktury práce neschopných je v nejmladší věkové skupině do 19 let na tisíc pojištěnců přes 43 práce neschopných osob na den. S narůstajícím věkem se počet práce neschopných postupně snižuje až do věku 35–39 let (28 osob v PN na tisíc pojištěnců a den) a u vyšších věkových skupin opět narůstá až do maxima ve věku 55–59 let (56 osob v PN na tisíc pojištěnců a den). V nejmladší věkové skupině do 19 let je nejkratší průměrné trvání jednoho případu PN (18,2 dne), zatímco nejdelší je ve věkové skupině 60–64 let, a to 70,9 dne.

V roce 2013 došlo k výraznému nárůstu počtu případů PN na 100 tis. pojištěných pro nemoci dýchací soustavy, a to na 11 820 z 9 026 v roce 2012. V loňském roce tak byly nemoci dýchací soustavy nejčastější příčinou PN ve všech věkových skupinách. S rostoucím věkem roste podíl PN pro nemoci svalové a kosterní soustavy a pro nemoci oběhové soustavy, naopak PN pro poranění a otravy je častěji zastoupena v nejnižších věkových skupinách. Ve věku od 25 do 34 let jsou u žen poměrně častým důvodem PN těhotenství, porod a šestinedělí a faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami (zejména dohled nad vysoce rizikovým těhotenstvím). S rostoucím věkem také stoupá podíl PN.

Z hlediska územního členění dle sídla zaměstnavatele je nejvíce případů PN na 100 tisíc pojištěnců v Libereckém kraji (více než 42 tisíc), následovaném krajem Karlovarským (přes 41 tisíc) a Plzeňským (více než 40 tisíc). Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu PN ve dnech byla ve Zlínském (52,9), Moravskoslezském (50,8) a Olomouckém (48,8) kraji. Nejméně případů PN na 100 tisíc pojištěnců a nejkratší průměrné trvání jednoho případu PN bylo v roce 2013 zaznamenáno v Hl. městě Praze.

Tab. 1: Základní ukazatele PN podle kapitol MKN-10 v roce 2013

Tab. 2: Základní ukazatele PN podle kapitol MKN-10 v roce 2013

Tab. 3: Základní ukazatele pracovní neschopnosti v krajích ČR v roce 2013