Tato Aktuální informace přináší mezinárodní porovnání vybraných ukazatelů z nedávno aktualizované databáze OECD Health Statistics zveřejněné k 30. 6. 2015. Z této databáze OECD vybíráme ukazatele z ekonomické oblasti zdravotnictví, jako podíl výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu, výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování a výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele.
Aktualizace mezinárodní databáze OECD Health Statistics (červen 2015)
OECD Directorate for Employment, Labour and Social Affairs vydal k 30. červnu 2015 novou verzi své aplikace OECD Health Statistics 2015, dále jen Health Statistics. Databáze se ve shodě se svým názvem zaměřuje na statisticky podchytitelné stránky zdraví a zdravotnictví v jednotlivých zemích, a to v rámci demografického, sociálního a ekonomického prostředí. Health Statistics zahrnují 34 členských zemí OECD, tzn. vybrané země Evropy, dále USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, Koreu, Turecko, Mexiko, Chile a Izrael.
Formou aktuální informace prezentuje ÚZIS ČR vybrané ukazatele z oblasti ekonomiky zdravotnictví. Pro porovnání jsou uváděny převážně členské země OECD, které konkrétní údaje do databáze Health Statistics za příslušný rok předaly, a jsou prezentovány především údaje za evropské členské země OECD.
Podíl výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu - Tab. 1
Podíl výdajů na zdravotnictví na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) je často používaný ukazatel pro mezinárodní srovnání. Takovýto údaj je však nutno považovat vždy pouze za orientační a závisející na cenových hladinách v jednotlivých zemích.
V letošní publikaci OECD jsou ve statistikách uvedena samostatně porovnání podílu běžných výdajů na zdravotnictví na HDP a podílu kapitálových výdajů na zdravotnictví. Pro srovnatelnost dosavadních časových řad ÚZIS ČR zde prezentuje podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP s využitím dvou výše uvedených ukazatelů Health Statistics.
Údaje v letošní verzi Health Statistics k mezinárodnímu porovnání podílu výdajů na zdravotnictví na HDP mohou být v letošním roce ovlivněny i mimořádnou revizí národních účtů se zpětným dopadem do časových řad dle European System of Accounts 2010 (http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.avizo_revize). ČSÚ svou revidovanou řadu HDP zveřejňuje od října 2014. ÚZIS ČR upozorňuje, že z Health Statistics nevyplývá, zda i ostatní země EU své revidované národní účty již zahrnuly do podkladů pro OECD Health Statistics 2015 a že plně srovnatelná řada podílu výdajů na zdravotnictví na HDP může být tedy i otázkou 1–2 let.
Běžné výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování za rok 2013 - Tab. 2
Verze Health Statistics publikovaná 30. 6. 2015 uvádí přehled o veřejných a soukromých zdrojích běžných výdajů na zdravotnictví (dřívější verze obsahovaly i další členění, např. veřejné rozpočty, zdravotní pojištění, výdaje domácností). V mezinárodním porovnání OECD patří ČR spolu s Nizozemskem, Norskem, Dánskem a Švédskem k zemím s vyšším podílem veřejných výdajů na zdravotnictví. K evropským zemím s významným podílem soukromých výdajů na zdravotnictví patří Maďarsko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko.
Běžné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele podle parity kupní síly - Tab. 3
Databáze Health Statistics umožňuje rovněž porovnání výdajů na zdravotnictví na jednoho obyvatele v přepočtu podle kupní síly a cenové hladiny v jednotlivých zemích. V Tab. 3 jsou za rok 2013 uvedeny takovéto ukazatele běžných výdajů na zdravotnictví na 1 osobu za vybrané země OECD. V tomto porovnání sice úroveň ČR převyšuje blízké země Polsko, Maďarsko a Slovensko, ale nedosahuje úrovně většiny ostatních evropských zemí OECD. Obdobné srovnání i s obdobným pořadím zemí je v Tab. 3 uvedeno rovněž pro veřejné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele.
Zeměmi s nejvyššími celkovými běžnými výdaji na zdravotnictví na 1 obyvatele v přepočtu na paritu kupní síly v dané zemi - pomineme-li specifické USA - jsou Nizozemsko, Norsko a Švýcarsko (zhruba 2,5x a více ve srovnání s ČR). V porovnání veřejných výdajů evropských zemí OECD na zdravotnictví na 1 obyvatele v přepočtu na paritu kupní síly v dané zemi jsou nejvyšší veřejné výdaje v Norsku (2,9x vyšší než v ČR), Nizozemsku (2,6x vyšší) a Švýcarsku (2,4x vyšší).
ÚZIS ČR poznamenává, že ukazatel výdajů na zdravotnictví v přepočtu podle kupní síly může kromě poměřování objemu peněz jdoucích do zdravotnictví představovat i určité konstatování nákladnosti zdravotnických systémů v daných zemích, což je určitě případ USA, Norska, Švýcarska a dalších.
Více o výdajích na zdravotnictví v databázi OECD Health Statistics na: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DatasetCode=HEALTH_STAT.
Tab. 1. Srovnání podílu celkových výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu ve vybraných zemích OECD
Země | Podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP v % | |||
rok | ||||
2010 | 2011 | 2012 | 2013 | |
Česká republika | 7,1 | 7,1 | 7,2 | 7,2 |
Dánsko | 10,8 | 10,6 | 10,7 | 11,1 |
Estonsko | 6,2 | 5,8 | 6,3 | 6,4 |
Finsko | 8,6 | 8,6 | 9,0 | 9,1 |
Francie | 11,2 | 11,3 | 11,4 | 11,6 |
Irsko | 8,8 | 8,3 | 8,4 | . |
Japonsko | 9,6 | 10,1 | 10,2 | . |
Kanada | 11,2 | 10,8 | 10,8 | 10,7 |
Korea | 6,8 | 6,8 | 7,0 | 7,2 |
Lucembursko | 7,6 | 7,2 | 7,0 | . |
Mexiko | 6,4 | 6,0 | 6,2 | 6,3 |
Německo | 11,3 | 11,0 | 11,0 | 11,2 |
Norsko | 9,3 | 9,1 | 9,2 | 9,4 |
Nový Zéland | 11,2 | 11,2 | 11,4 | 11,1 |
Polsko | 6,9 | 6,8 | 6,7 | . |
Portugalsko | 10,4 | 10,1 | 9,7 | . |
Rakousko | 10,8 | 10,6 | 10,8 | 10,8 |
Řecko | 9,3 | 9,9 | 9,2 | 9,3 |
Slovensko | 8,5 | 8,0 | 8,1 | 8,1 |
Slovinsko | 8,9 | 8,9 | 9,2 | 9,1 |
Spojené království | 9,1 | 8,9 | 8,9 | 8,8 |
Španělsko | 9,3 | 9,2 | 9,1 | . |
Švédsko | . | 11,1 | 11,4 | 11,5 |
USA | 17,1 | 17,1 | 17,1 | 17,1 |
Zdroj: OECD Health Statistics, červen 2015
Tab. 2 Výdaje na zdravotnictví v roce 2013 podle zdrojů financování jako % z běžných výdajů na zdravotnictví ve vybraných zemích OECD
Země | Veřejné výdaje | Soukromé výdaje |
Česká republika | 84,1 | 15,9 |
Belgie | 77,8 | 22,2 |
Dánsko | 84,3 | 15,7 |
Estonsko | 77,7 | 22,3 |
Finsko | 75,0 | 25,0 |
Francie | 78,7 | 21,3 |
Island | 80,7 | 19,3 |
Itálie | 77,4 | 22,6 |
Korea | 55,9 | 44,1 |
Lucembursko 1) | 82,5 | 17,5 |
Maďarsko | 64,6 | 35,4 |
Nizozemsko | 87,6 | 12,4 |
Německo | 76,3 | 23,7 |
Norsko | 85,0 | 15,0 |
Portugalsko | 66,0 | 34,0 |
Rakousko | 76,2 | 23,8 |
Slovensko | 74,2 | 25,8 |
Slovinsko | 71,0 | 29,0 |
Španělsko 1) | 71,7 | 28,3 |
Švédsko | 84,1 | 15,9 |
USA | 48,2 | 51,8 |
Zdroj: OECD Health Statistics, červen 2015
1)Údaj za rok 2012
Tab. 3. Celkové a veřejné běžné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele v roce 2013 v přepočtu na paritu kupní síly ve vybraných zemích OECD ($ PPP)
Země | Celkové běžné výdaje | Index | Veřejné běžné výdaje | Index |
Česká republika | 2 040 | 100 | 1 716 | 100 |
Turecko | 941 | 46 | 737 | 43 |
Mexiko | 1 048 | 51 | 536 | 31 |
Polsko | 1 530 | 75 | 1 081 | 63 |
Estonsko | 1 542 | 76 | 1 198 | 70 |
Maďarsko | 1 719 | 84 | 1 111 | 65 |
Slovensko | 2 010 | 99 | 1 492 | 87 |
Korea | 2 275 | 112 | 1 272 | 74 |
Řecko | 2 366 | 116 | 1 551 | 90 |
Portugalsko | 2 482 | 122 | 1 639 | 96 |
Slovinsko | 2 511 | 123 | 1 783 | 104 |
Itálie | 3 077 | 151 | 2 381 | 139 |
Finsko | 3 442 | 169 | 2 583 | 151 |
Island | 3 677 | 180 | 2 968 | 173 |
Japonsko | 3 713 | 182 | 3 090 | 180 |
Francie | 4 124 | 202 | 3 247 | 189 |
Belgie | 4 256 | 209 | 3 311 | 193 |
Dánsko | 4 553 | 223 | 3 841 | 224 |
Rakousko | 4 553 | 223 | 3 469 | 202 |
Německo | 4 819 | 236 | 3 677 | 214 |
Švédsko | 4 904 | 240 | 4 126 | 240 |
Nizozemsko | 5 131 | 252 | 4 495 | 262 |
Norsko | 5 862 | 287 | 4 981 | 290 |
Švýcarsko | 6 325 | 310 | 4 178 | 243 |
USA | 8 713 | 427 | 4 197 | 245 |
PPP: V přepočtu dle kupní síly s ohledem na cenovou hladinu v dané zemi
Zdroj: OECD Health Statistics, červen 2015