Asistovaná reprodukce 2013

Zdrojová data pro tuto aktuální informaci jsou čerpána z Národního registru reprodukčního zdraví, resp. Národního registru asistované reprodukce, který spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Tento registr poskytuje údaje o ženách, u nichž byla provedena ovariální stimulace nebo bylo zahájeno monitorování pro léčbu sterility metodou mimotělního oplodnění (IVF) nebo příbuznými technikami. Data jsou do registru zadávána průběžně. Řada údajů, zejména o výsledku cyklu a výsledku gravidity, je zadávána se zpožděním až v okamžiku, kdy se danému centru asistované reprodukce podaří příslušné informace zjistit. Tato „Aktuální informace“ proto přináší pouze základní informace o míře intenzity využívání metod asistované reprodukce ženami v České republice, nikoli o efektivitě asistované reprodukce (AR). Data zde uvedená se vztahují ke stavu registru ze dne 29. června 2015. Mezinárodní data vychází z evropského registru asistované reprodukce (EIM), fungujícího pod správou Evropské společnosti lidské reprodukce a embryologie (ESHRE).

V roce 2013 data do registru hlásilo 41 center asistované reprodukce (CAR). Jejich počet se každý rok zvyšuje, v roce 2007 provozovalo činnost „pouze“ 27 center. V každém kraji se nachází alespoň jedno centrum asistované reprodukce. Největší počet center je v Praze a několika dalších velkých městech, především v Brně, Plzni a Olomouci.

Zvyšuje se také počet započatých cyklů. Od roku 2011 se počet cyklů zvýšil o více než 17 %. Rostoucí průměrný počet cyklů připadající na jedno centrum navzdory zvyšujícímu se počtu zařízení také demonstruje nárůst intenzity využívání metod asistované reprodukce. V roce 2013 činil tento průměr 786,5 cyklů na jedno CAR.

Cykly asistované reprodukce můžeme členit podle zamýšleného cíle. Kýženým výsledkem klasického léčebného cyklu je otěhotnění a porod zdravého dítěte. Ne všechny cykly však musí vést k bezprostřednímu otěhotnění. Typickým příkladem takových cyklů je například darování oocytů či kryokonzervace vlastních vajíček či embryí. Počet IVF cyklů (mimotělní oplodnění), tedy cyklů s cílem léčit neplodnost, zůstává poměrně stabilní, okolo 12 tisíc (12 980 cyklů v roce 2013). Počet kryoembryotransferů (KET) se od roku 2011 kontinuálně zvyšuje, ze 4 520 na 7 715 cyklů v roce 2013. Podíl IVF a KET cyklů na celkovém počtu cyklů se snižuje zejména vlivem nárůstu cyklů s cílem darovat oocyty (13,4 % v roce 2013 oproti 8,4 % v roce 2009) a cyklů přijetí darovaných oocytů (16,1 % v roce 2013 oproti 9,9 % v roce 2009). Častější jsou také cykly s cílem „zamrazit vše“ a „přijetí darovaných embryí“.

Centra asistované reprodukce v České republice jsou také často vyhledávána cizinkami, ať již ze zemí Evropské unie či jiných zemí. V roce 2013 byla více než třetina všech cyklů provedena cizinkám (34,5 %, oproti 14,5 % v roce 2007). Ty si Českou republiku vybírají jak z důvodů kvality poskytované péče, tak z finančních důvodů či legislativních omezení v jejich vlastní zemi. Zatímco dárkyněmi oocytů jsou v naprosté většině případů Češky (99,5 % ze všech ED cyklů), nejvíce cyklů s cílem příjem darovaného vajíčka (OoR) či darovaného embrya (EmR) podstupují cizinky (86,9 % ze všech OoR a 85,5 % ze všech EmR).

Jedním ze základních determinantů úspěšnosti asistované reprodukce je věk ženy, která daný cyklus podstupuje. V České republice smí podle platné legislativy asistovanou reprodukci podstoupit žena ve věku od 18 do 49 let (omezení horní hranicí je v platnosti od dubna 2012, viz zákon č. 373/2011 Sb.). To, v jakém věku ženy cykly podstupují, dále souvisí například s podmínkami pro finanční spoluúčast zdravotních pojišťoven na úhradě cyklů asistované reprodukce. V České republice platí, že zdravotní pojišťovny hradí 3 cykly ženám do 39 let a v případě, že v prvních dvou cyklech bylo přeneseno pouze jedno embryo, přispívají zdravotní pojišťovny také na čtvrtý cyklus.

Zastoupení žen ve věku do 34 let na celkovém počtu cyklů se trvale snižuje, v roce 2013 klesl podíl těchto žen pod 50 %, na 47,9 %. Podíl žen ve věku 40 let a vyšším na celkovém počtu cyklů se od roku 2007 zvýšil z 10,7 % na 24,8 % v roce 2013. Tento vývoj jistě souvisí s obecným trendem odkladu rodičovství do vyššího věku.

Různé legislativní podmínky je třeba brát v úvahu také při porovnávání hodnot za jednotlivé evropské země. V evropském srovnání se Česká republika řadí k zemím s vyšším než průměrným počtem cyklů AR na 1 tisíc žen fertilního věku po boku Nizozemí, Finska, Norska, Švédska, Islandu, Belgie, Dánska a Slovinska. Z hlediska věku žen se Česká republika díky poklesu zastoupení žen do 34 let zařadila po bok Portugalska a Švédska (ESHRE, 2014a).

Jak uvádí Evropská společnost lidské reprodukce a embryologie, nejvyšší dostupnost AR cyklů z hlediska počtu cyklů na 1 milion obyvatel je ve Skandinávských zemích, v Belgii, ale také na Islandu a ve Slovinsku. V Belgii, České republice, Dánsku, Estonsku, na Islandu, v Norsku, Slovinsku a Švédsku byla více než 3,0 % všech narozených dětí počata metodami asistované reprodukce. Podle odhadů se ročně ve světě provádí přibližně 1,5 milionu cyklů AR, z nichž se narodí asi 350 tisíc dětí (ESHRE, 2014b).

Data za rok 2013 z Národního registru asistované reprodukce, uvedená v této zprávě, odpovídají stavu registru z 29. 6. 2015.

ESHRE, 2014 a, FERRARETTI, A.P. Assisted reproductive technology in Europe, 2010: results generated from European registers by ESHRE. Human Reproduction [online]. 2014, roč. 29, č. 10, 2099–2113 [cit. 2015-07-01].
Dostupné z: http://www.eshre.eu/Data-collection-and-research/Consortia/EIM/Publications.aspx.

ESHRE, 2014 b. ART fact sheet. ESHRE. European Society of Human Reproduction and Embryology [online]. 2014 [cit. 2015-07-01]. Dostupné z: http://www.eshre.eu/Guidelines-and-Legal/ART-fact-sheet.aspx

Centra a cykly asistované reprodukce v letech 2007–2013, ČR

Zdroj: Národní registr asistované reprodukce

Rozmístění center asistované reprodukce v roce 2013

Zdroj: Národní registr asistované reprodukce