Prezident Miloš Zeman dnes podepsal novelu zákona, která umožní vznik Národního registru hrazených zdravotních služeb, jež bude spadat výlučně pod správu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
V minulých dnech jsme se zeptali několika odborníků jaký mají názor na obohacení Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) o data pojišťoven a na novelu zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Odpověděli nám:
- Doc. MUDr. Jana Prausová, PhD., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol a předsedkyně výboru České onkologické společnosti ČLS J.E.P.,
- MUDr. Zora Prosková, vedoucí Odboru zdraví Magistrátu města Brna,
- Prof. MUDr. Žaloudík, CSc., ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně a předseda senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu České republiky,
- Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., přednosta Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně a předseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
- Prof. MUDr. David Cibula, CSc., vedoucí Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
ZE ZPRÁVY ČTK:
Zeman podepsal vytvoření registru hrazené zdravotní péče
Praha 4. května (ČTK) - Vznik Národního registru hrazených zdravotních služeb přinese spolu s modernizací stávajících databází novela o zdravotních službách, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Změny podle jejich zastánců zprůhlední zdravotnictví a umožní zavést plnohodnotný systém hodnocení kvality péče. Kritici se však obávají o ochranu shromažďovaných dat o pacientech, která mají být až postupně anonymizována.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) už dříve namítal, že sbírat větší objem údajů než nyní a systém jejich zabezpečení bude robustní. Nové registry budou pod kontrolou Úřadu pro ochranu osobních údajů a stávající registry a celý systém hlášení do existujícího Národního zdravotnického informačního systému budou na nová pravidla postupně převáděny.
Novela taky zřizuje Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče. Do Národního registru hrazených zdravotních služeb budou pojišťovny posílat údaje například o poskytnuté péči, pacientovi i úhradách z veřejného pojištění. Údaje z registrů mají podle ministerstva přispět ke zkvalitnění zdravotní péče a ke zpřesnění stanovování úhrad. Odpadne podle ministerstva taky administrativa, díky registrům bude možné zrušit řadu statistických zjišťování. Novela jasně stanoví, že registry budou spadat pod Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Vznikne rovněž nový neveřejný registr zdravotníků. Původní databáze zanikla před třemi lety kvůli nálezu Ústavního soudu. Neveřejností by se mělo vyhovět námitce soudu, který ji zrušil zejména kvůli neoprávněnému zásahu do soukromí zdravotníků. Bez registru je ale podle ministerstva zdravotnictví obtížné sledovat demografický a kapacitní vývoj populace zdravotnických profesionálů, analyzovat dostupnost jejich služeb pro lidi nebo předvídat potřebné vzdělávací kapacity.